|
|
Vývoj sociálního zabezpečení
Hartmannová, Marie ; Poláčková, Jana (vedoucí práce) ; Dvořáčková, Hana (oponent)
Tato práce se zabývá popisem systému sociálního zabezpečení (dále také "systém"), a to zejména rozdíly před a po roce 1989. Pro zjištění, zda je nynější systém dostatečný, bylo použito vědeckých metod strategického managementu, a to Porterových pět sil, Vývojový diagram a SWOT analýza. V práci jsou také uvedeny názory respondentů tří věkových skupin, kteří posuzovali jaké výhody a nevýhody měl systém před a po roce 1989. Cílem práce je dokázat, že dnešní systém sociálního zabezpečení, který se po roce 1989 vyvíjel až do současné podoby je uspokojující pro většinu obyvatelstva, což bylo podloženo získanými odpověďmi respondentů. To samé se potvrdilo v provedených metodách.
|
|
|
Agresivní chování osob s mentálním postižením v zařízeních sociální péče
ZEMANOVÁ, Martina
Agresivnímu chování lidí s mentálním postižením se v České republice věnuje stále málo pozornosti. Od roku 2007 dochází k významnému posunu v poskytování sociálních služeb. Služby se transformují a od restriktivních opatření se postupně přechází k podpůrným a preventivním postupům v přístupu ke klientům. První kapitola se věnuje charakteristice mentálního postižení. Druhá kapitola obecně popisuje sociální služby podle zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách a vymezuje službu Domov pro osoby se zdravotním postižením. Ve třetí kapitole píši o problémovém chování, hlavně pak o agresi, jejích příčinách, průběhu, zvládání, prevenci a možnostech terapií. Čtvrtá kapitola popisuje význam komunikace jako prevence vzniku agrese. V páté kapitole se věnuji vzdělávání pracovníků v sociálních službách. Dalším tématem kapitoly je supervize jako pomoc a podpora pracovníkům při práci s lidmi s mentálním postižením a zvládání agresivního chování. V poslední kapitole teoretické části popisuji restriktivní opatření, což jsou následné postupy při zvládání agrese. Praktická část je zpracována formou kvalitativního výzkumu, metodou dotazování, využitím techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný vzorek byli zaměstnanci v přímé péči, kteří zde pracují alespoň pět let. Rozhovory s vybranými respondenty probíhalo od prosince 2012 do února 2013. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké mají zaměstnanci povědomí o příčinách agresivního chování, o prevenci a restrikci. Ze zjištěných poznatků vyplývá, že všichni dotazovaní pracovníci se setkali s agresivním chováním člověka s mentálním postižením a vnímají ho jako problémové. Agresi popsali jako fyzické či slovní napadení druhé osoby nebo majetku. Projev agresivního chování je i autoagrese. Je nějaká možnost, jak agresivnímu chování předejít? Všichni respondenti se shodli na tom, že příčinou agresivního chování lidí s mentálním postižením jsou nenaplněné základní potřeby člověka. Co se týká úlohy pracovníků v prevenci agrese, všichni respondenti si myslí, že důležitou roli hrají terapie, zaměstnání klientů a vhodná komunikace, kterou je třeba individuálně přizpůsobit. Všichni respondenti vnímají jako prevenci i supervizi, která je přínosem v jejich práci. Stejně tak vzdělávání, které je pro ně ze zákona povinné. Co jsou restriktivní opatření? Všichni respondenti odpověděli, že jsou to prostředky, které omezují pohyb člověka. Také prokázali znalost jejich použití. Respondenti se v rozhovoru nezmínili o tom, že tyto opatření se mohou používat jen na dobu nezbytně nutnou. Tento údaj, je ale nutné uvést v zápisu o použití restriktivních opatření, který jak uvedli všichni dotazovaní, vyplnili. Proto si myslím, že ve své podstatě, tuto informaci znají. Další věc o které se nezmínili, byla informovat samotného klienta o tom, že proti němu bude použito restriktivní opatření. To přisuzuji možnému stresu při rozhovorech na toto téma. Celkově si dovolím tvrdit, že zaměstnanci znají problematiku agresivního chování u lidí s mentálním postižením. Stejně tak ví, co agresi vyvolává, jak jí lze předejít a jaké jsou následné postupy, pokud k agresivnímu chování u klienta dojde.
|
|
|
Reflexe změny v poskytování dávek pro osoby se zdravotním postižením z pohledu příjemce sociální dávky
FRYCOVÁ, Lucie
Bakalářská práce na téma Reflexe změny v poskytování dávek pro osoby se zdravotním postižením z pohledu příjemce sociální dávky se zaměřuje na osoby se zdravotním postižením a na systém, který jim pomáhá zmírnit důsledky jejich postižení a podporuje jejich začlenění do společnosti. V teoretické části práce je různými způsoby definován pojem zdravotní postižení a to zejména z pohledu právní úpravy České republiky a z pohledu mezinárodních dokumentů. S tím je spojeno definování dalších pojmů, které se zdravotním postižením bezprostředně souvisí a také jeho členění. Tato část práce se také zaměřuje na charakterizování základních životních potřeb. Dále je zde popsán systém sociální pomoci České republiky a způsoby členění sociálních dávek, které z něj plynou. Nakonec jsou v této části práce vymezeny právní předpisy, které upravovaly nebo upravují poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Praktická část práce byla zpracována formou kvalitativního výzkumu. Pro účely výzkumu byla použita metoda dotazování, technika hloubkového rozhovoru. Respondenti byli pro výzkum vybíráni metodou záměrného výběru. Získaná data byla vyhodnocena metodou otevřeného kódování. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jak vnímají změnu v poskytování dávek pro osoby se zdravotním postižením příjemci dávek sociální pomoci z důvodu zdravotního postižení. Cíle bylo dosahováno zodpověděním výzkumné otázky: Saturuje nový systém dávek pro osoby se zdravotním postižením základní sociální potřeby osob se zdravotním postižením? Dílčími cíli práce byly analýza sociálních dávek určených osobám se zdravotním postižením realizovaných v roce 2011 a v roce 2012 a dále zjištění názorů poživatelů sociálních dávek, určených pro osoby se zdravotním postižením, na systém sociální pomoci v oblasti sociálních dávek pro osoby se zdravotním postižením. Vyhodnocením dat získaných během polostrukturovaných hloubkových rozhovorů bylo zjištěno, že respondenti jsou nespokojeni zejména s výší příspěvku na mobilitu a s povinností převzít si sKartu. Za nevyhovující nebyla označena pouze výše daného příspěvku, která nepokrývá náklady na dopravu, ale i jeho jednotná výše či zrušení možného navýšení příspěvku. Z výzkumu dále vyplývá, že je upřednostňován původní způsob výplaty dávky, tj. poštovním poukazem či prostřednictvím běžného účtu. Nevýhody současného systému jsou spatřovány zejména v nedostatečné finanční podpoře lidí, pečujících o osobu se zdravotním postižením v domácím prostředí a v již zmiňovaném příspěvku na mobilitu. Ačkoliv je systému vytýkána nedostatečná finanční podpora, je jako jeho výhoda zmiňována výše částky příspěvku na zvláštní pomůcku na zakoupení motorového vozidla. Obecně lze říct, že respondenti nemají o "novém" systému poskytování dávek pro osoby se zdravotním postižením velké povědomí. Tento stav může být způsoben jednak tím, že si od roku 2012 o příspěvky nežádali, vyjma příspěvku na mobilitu, nebo také nedostatečnou informační kampaní příslušných orgánů. Práce nahlíží na současně velmi diskutované téma a nabízí pohled jedné ze skupin lidí, které je pomoc určena, a to rodičů osob se zdravotním postižením. Zachycuje tak jejich reakce a názory na změnu která proběhla v roce 2012 a na pomoc, která plyne ze systému sociální pomoci. Tato práce tak může posloužit k reflexi současného systému poskytování dávek pro osoby se zdravotním postižením a případně k jeho možné změně.
|
host ::
RSS.